Novinky

MMR chystá kampaň v regionech o čerpání peněz z fondů EU

Pátek, 29. srpen 2014

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chystá informační kampaň, jak správně čerpat peníze z evropských fondů v novém programovém období. Na podzim s ní vyrazí do regionů, informovala na dnešní tiskové konferenci ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). Česko může v následujícím programovém období 2014-2020 z evropských strukturálních a investičních fondů získat až 24 miliard eur, což je zhruba 668 miliard korun.

Série konferencí pod názvem 'Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi' se uskuteční na přelomu října a listopadu v Praze a dalších sedmi krajských městech. "Cílem konferencí je představit možnosti nového programového období a upozornit na hlavní změny oproti současnému programovému období 2007-2013," prohlásila ministryně Jourová s tím, že součástí konference bude také blok novinek z oblasti veřejných zakázek.

Základní dokument nutný k čerpání peněz z fondů EU, Dohodu o partnerství, v úterý schválila Evropská komise. "Dohoda definuje hlavní oblasti rozvoje ČR, které budou podporovány z evropských fondů, a nastavuje základní pravidla pro fungování celého systému," vysvětlila Jourová. První projekty spolufinancované z evropských peněz by mělo jít přihlašovat na začátku roku 2015.

Zatímco věcné části dohody se podařilo postupně vyřešit, některé politické otázky nad rámec fondů EU přetrvaly. "I přes intenzivní neformální jednání k programům zůstávají otevřené některé body, kterým se bude potřeba detailněji věnovat," připouští MMR.

Podle dřívějších informací se Česko mimo jiné muselo zavázat, že přijme chybějící služební zákon a změní zákon o posuzování vlivu velkých staveb na životní prostředí, takzvaný proces EIA, tak, aby byl v souladu s evropskou legislativou. Tento problém vyřešil slib ČR, že v roce 2015 vstoupí v platnost nový zákon o EIA a stavební zákon, který rozpory vyřeší.

 

 

Nový zákon o veřejných zakázkách: vyjádření České komory architektů

Úterý, 19. srpen 2014

Smyslem činnosti ČKA, včetně jejího přístupu k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), je podpora vytváření po všech stránkách kvalitního kulturního prostředí (tedy obcí i krajiny) v ČR.

Architektura určuje kvalitu prostředí více jak 95% území ČR. Kvalitou se rozumí celkový souhrn hospodárnosti, udržitelnosti, trvanlivosti, užitnosti, příjemnosti, inspirativnosti, přínosu pro stávající prostředí a krásy.

Proto ČKA podporuje principy nové Evropské direktivy Public Procurenment – transparentnost, hospodárnost (včetně life cost), podpora malých a středních firem, inovace, přiměřenost a zejména důraz na celkovou kvalitu v její komplexnosti.

Nezbytné je z toho důvodu zdůraznění specifičnosti a významnosti projektové činnosti, neboť rozhoduje o řádově 10-100 násobné investici (investice i provoz). Zároveň je vždy atypickým produktem, který je obtížné opakovat. Takováto situace je v rámci veřejných zakázek výjimečná. ED si je této specifičnosti vědomá a proto razí termín intelektuálních služeb.

Je nutné zdůraznit, že smyslem zákona o veřejných zakázkách není co nejjednodušší zadávání zakázek. Smyslem je získat co nejkvalitnější plnění za co nejvýhodnější cenu. Hlavní důraz musí být na kvalitu a to tím spíše, že veřejné zadavatele musí zajímat celkový dlouhodobý dopad a přínos nikoliv krátkodobý zisk.

Proto je potřebné vybírat s ohledem na celkovou hodnotu a dopad akce, nikoliv jen samotný projekt. Zásadní roli v takovém výběru hraje důraz na celkovou kvalitu. Nejvhodnějším výběrem je výběr, kdy převážně odborná a nezávislá porota vybírá z předložených návrhů (tedy části poptávaného plnění), na nichž se dají zhodnotit právě kvalitativní i kvantitativní charakteristiky následné investice (tedy life cost) a dopady do prostředí = celková kvalita. Horší variantou je výběr podle kvality týmu, neboť se nehodnotí návrh budoucího díla, ale pouze zkušenosti zpracovatelů. Opět je zásadní, kdo je hodnotí a měla by to opět být převážně odborná nezávislá porota. Nevhodnou variantou je současný stav, kdy se hodnotí pouze ceny projektů, tedy bez jakéhokoliv zohlednění následných nákladů akce, dopadů do prostředí a kvality týmu. Následky těchto rozhodnutí s námi budou desetiletí a spíše století a často zůstanou v prostředí propsány natrvalo.

Do nového zákona ČKA doporučuje zahrnout:

• zákaz výběru intelektuálních služeb jen podle nejnižší ceny

• preference soutěže o návrh (v případě nepoužití tohoto nástroje nutnost zdůvodnění)

• dopřesnění části zákona věnované soutěži o návrh, aby nejasnosti nebránily používání

• zapojení odborné spolupráce ČKA a ČKAIT

• transparentnost

• možnost omezení soutěžících na základě hodnocení týmu, ale za podmínky hodnocení prováděného převážně odbornou nezávislou porotou při zachování podpory malých, středních a začínajících firem

• možnost prokazování ekonomických kritérií pro intelektuální služby ve formě čestného prohlášení

• upřesnění způsobu určení předpokládané hodnoty zakázky – určení musí být zdůvodněné průzkumem trhu nebo veřejně dostupným ceníkem dané služby

• při zvýšení limitu pro vícepráce zajistit kontrolu zneužívání, aby nedošlo ke snížení kvality projektů (zadavatel bude nucen k pořizování kvalitních projektů, které riziko víceprací sníží)

 

Do podzákonných předpisů a metodik ČKA doporučuje zahrnout:

• metodika výběru intelektuálních služeb, včetně upřednostnění zadávání projektu jako celku (proti dělení zakázky)

• metodika pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny

• metodika pro určení life cost v koordinaci s metodikou EU

• odborná podpora

• spolupráce s ČKA jako znalostním centrem

• podpora inovací a výzkumu

• kvalitní zpětná vazba a prezentace výsledků

• v týmu administrátora na výběr intelektuálních služeb musí být odborník v dané oblasti intelektuálních služeb

• doporučení kritérií do JŘBU

 

Petr Lešek, Milan Svoboda, PS Soutěže, 29. 7. 2014
 

Půlroční bilance veřejných zakázek: objem zakázek roste (CEEC Research)

Úterý, 19. srpen 2014

Bilance půlročního vypisování a zadávání veřejných zakázek je pozitivní. Společnosti zaměřené na státní zakázky získaly za prvních šest měsíců zakázky v hodnotě až 191,7 miliard korun, což je intenzivní nárůst oproti loňsku. Rovněž roste hodnota (o 20,1 procenta) vyhlašovaných výběrových řízení, kde o zakázky, které budou zadány v následujících měsících, firmy teprve soutěží. Jak vyplývá z nejnovější analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research a Komorou administrátorů veřejných zakázek na základě dat uveřejněných na konci měsíce června 2014 ve Věstníku veřejných zakázek, ukazuje to na možné pokračování růstového trendu i v druhé polovině letošního roku.

 

Vysoká aktivita zadavatelů veřejných zakázek pokračuje, jak potvrzuje nejnovější analýza analytické společnosti CEEC Research vycházející z nejnovějších údajů Věstníku veřejných zakázek. Výsledky ukazují, že počet výběrových řízení vypsaných veřejnými institucemi v prvních šesti měsících letošního roku je největší od roku 2011, kdy společnost CEEC Research začala analýzy veřejných zakázek zpracovávat. Současné počty veřejných zakázek jsou vyšší i přesto, že od dubna 2012 do konce roku 2013 byly sníženy limity zakázek, a ve Věstníku VZ se tak objevilo mnohem větší množství zakázek. Oproti minulému roku počet výběrových řízení stoupl o více než pětinu (20,5 procenta) na celkový počet 4330 řízení.

A s počtem vypsaných výběrových řízení vzrostla meziročně i jejich hodnota – za první pololetí o pětinu (20,1 procenta). Firmy se tak za první půlrok mohly ucházet o zakázky v hodnotě 132,2 miliardy korun.

Při porovnání aktivity jednotlivých zadavatelů je zřejmé, že k růstu jejich výdajů dochází napříč téměř celým spektrem zadavatelů veřejných zakázek. Významný nárůst objemů i počtů vypsaných zakázek mají zejména ministerstva a další centrální instituce. Z pohledu počtu vypsaných zakázek jde téměř až o třetinový nárůst (31,6 procenta), z pohledu objemu investovaných prostředků jde o 32,8% nárůst.

Meziroční změny oznámení o zakázce v 1. pololetí 2014 podle druhu zadavatele

 

Zakázky celkem

Meziroční změna v %

Počet

Hodnota

Ministerstva a další celostátní úřady


+31,6


+32,8

Ostatní subjekty


+15,4


+21,3

Regionální úřady a sdružení


+22,2


+23,6

Státní podniky


+19,1


-30,1

Celkem


+20,5


+20,1

Zdroj: Věstník veřejných zakázek, výpočty CEEC Research

Nejvíce nových zakázek (42 procent) z pohledu jejich počtu vypisují regionální úřady a sdružení (kraje, města, obce, regionální úřady a správy komunikací, apod.). Téměř dvě pětiny (39 procenta) zakázek vyhlašují ostatní subjekty, jako jsou např. ČEPRO, ČEPS, OKD a další akciové společnosti, a rovněž i společnosti s ručením omezeným, a také školy, nemocnice, atd.). Zbývající oznámení o zakázce pocházejí od ministerstev a celostátních úřadů (15 procent) a státních podniků (4 %) – např. Česká pošta, Diamo, Lesy České republiky, atd.

Při hodnocení z pohledu finančního objemu vyhlášených výběrových řízení jsou podíly mezi jednotlivými veřejnými zadavateli odlišné. Největší podíl mají ostatní subjekty (41 procenta), s třetinovým objemem (33 %) je následují regionální úřady a sdružení, roste podíl ministerstev a celostátních úřadů (21 %).

Celkově se úspěšně daří i ukončovat výběrová řízení a zadávat zakázky konkrétním dodavatelům. V lednu až červnu 2014 bylo zadáno 5 960 zakázek. Při aplikaci nových limitů platných od ledna 2014 ukazují výsledky analýzy, že počet zadaných zakázek se oproti loňskému roku nezměnil (0,1 %). Pokud bychom ale zachovali limity původní, platné od dubna 2012, zaznamenali bychom znatelný nárůst počtu zadaných zakázek (o 23,6 %).

Hodnota zakázek zadaných v lednu až červnu 2014 činila 191,7 mld. Kč a meziročně vzrostla o 43,4 %. Pokud bychom posuzovali hodnotu zadaných zakázek podle srovnatelných limitů, dostaneme meziroční nárůst o 46,5 %. Vývoj ale značně ovlivnily tři velké zakázky společnosti ČEPRO v celkové hodnotě 88,4 miliardy korun. Pokud bychom soubor modelově upravili tak, aby byly meziroční základny objektivně porovnatelné, objem veřejných zakázek by reálně vzrostl o 6,7 procenta.

Meziroční změny hodnoty zadaných zakázek v letech 2013 až 2014

 

Zakázky celkem

Meziroční změna v %

Celkem

při zachování původních limitů

2013

1. čtvrtletí


-62,3


-63,7

2. čtvrtletí


+53,3

 

+51,0

3. čtvrtletí


+11,6

 

+5,6

4. čtvrtletí


-0,9


-3,8

Rok


-5,6


-8,8

2014

1. čtvrtletí


+265,6


+277,5

2. čtvrtletí


-30,4


-29,9

leden až červen


+43,4


+46,5

Zdroj: Věstník veřejných zakázek, výpočty CEEC Research

 

Společnosti získaly do června veřejné zakázky za 191,7 mld. Kč (Parlamentní listy)

Úterý, 19. srpen 2014

Hodnota veřejných zakázek zadaných během prvního pololetí letošního roku vzrostla meziročně o 43,4 procenta na 191,7 miliardy korun. O pětinu (20,1 procenta) vzrostla i hodnota vyhlášených výběrových řízení. Vyplývá to z nejnovější analýzy, zpracované analytickou společností CEEC Research na základě dat uveřejněných na konci měsíce června 2014 ve Věstníku veřejných zakázek, kterou má ČTK k dispozici.

Vývoj však výrazně ovlivnily tři velké zakázky společnosti ČEPRO v celkové hodnotě 88,4 miliardy korun. Pokud by ze statistiky vypadly, objem veřejných zakázek by reálně vzrostl o 6,7 procenta. Celkem veřejné instituce v prvním pololetí zadaly 5960 zakázek.

Firmy se navíc mohly během prvních šesti měsíců letošního roku ucházet o celkem 4330 nově vyhlášených státních zakázek, což představuje meziroční nárůst o 20,5 procenta. Jejich hodnota vzrostla na 132,2 miliardy korun.

„Růst objemu veřejných zakázek je vidět zejména ve stavebnictví, které má na celkovém objemu veřejných zakázek klíčový podíl. Větší příliv práce ve stavebnictví se již zcela konkrétně projevuje i na samotném výkonu sektoru, jenž po pěti letech předchozích propadů začíná opět růst. Za prvních šest měsíců dokonce o více než pět procent," poznamenal ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek s tím, že přetrvávajícím problémem není nedostatek peněz na investice, ale zbytečná byrokracie a průtahy při přípravě a realizaci staveb.

Jde téměř až o třetinový nárůst

Výrazně více zakázek letos vypisují hlavně jednotlivá ministerstva a další centrální instituce. Z pohledu počtu vypsaných zakázek jde téměř až o třetinový nárůst (31,6 procenta), z pohledu objemu investovaných prostředků jde o 32,8procentní nárůst.

Vůbec nejvíce nových zakázek (42 procent) letos vypisují regionální úřady a sdružení, tedy kraje, města, obce, regionální úřady či správy komunikací. Téměř dvě pětiny (39 procent) zakázek vyhlašují ostatní subjekty, jako jsou například firmy ČEPRO, ČEPS, OKD a další akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a také školy nebo nemocnice. Zbývající oznámení o zakázce pocházejí od ministerstev a celostátních úřadů (15 procent) a státních podniků (čtyři procenta).

Při hodnocení z pohledu finančního objemu vyhlášených výběrových řízení jsou podíly mezi jednotlivými veřejnými zadavateli odlišné. Největší podíl mají ostatní subjekty (41 procent), s třetinovým objemem (33 procent) je následují regionální úřady a sdružení, přičemž roste podíl ministerstev a celostátních úřadů (21 procent).

 

MMR: Nová pravidla zjednoduší veřejné zakázky

Středa, 13. srpen 2014

Hlavním cílem MMR je kompletní reforma veřejných zakázek od roku 2016. Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo vládě ke schválení návrh novelizace zákona o veřejných zakázkách. Členové vlády by o něm měli jednat na příštím zasedání. „Změna by měla odstranit nedostatky současného znění. Jde ale o změnu dílčí, pouze pro rok 2015, naším hlavním cílem je kompletní reforma veřejných zakázek od roku 2016,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová.

Dojde i k rozšíření možnosti zadavatele hodnotit nabídky. Zadavatelé budou moci hodnotit kvalifikaci a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Zavedena bude také možnost hodnocení vlivu na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce.

„Přijetím novely dojde také ke zrušení povinnosti, která byla do zákona zakotvena novelizací, a to, zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku. Také bude provedena úprava správních řízení při výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Díky tomu by mělo dojít k urychlení těchto řízení na Úřadu pro hospodářskou soutěž,“ řekla Jourová.

Přijetím novely zákona dojde k úpravě podmínek pro zadávání dodatečných stavebních prací tak, že zadavatel nebude odpovídat za chyby nebo nepřesnosti v podkladech, které obdržel od externích dodavatelů.

Účinnost malé novely je stanovena k 1. lednu 2015.