Novinky

Obcím s nákupy pomůže stát

Středa, 09. červenec 2014

Autor: Kateřina Surmanová

Během příštího roku spustí ministerstvo pro místní rozvoj osvětovou kampaň. Bude lákat ostatní státní instituce, aby například softwary nebo kancelářské židle nakupovaly centrálně. V ideálním případě by se měli zapojit i starostové. Ministerstvo k tomu sice samosprávy nemůže nutit, ale výhodou by mělo být, že na obcích si tak ušetří část problémů i peněz. „Nebudeme bránit zapojení všech subjektů do systému,“ říká Vlastimil Fidler, který má na ministerstvu veřejné zakázky na starosti.

S dobrovolným zapojením samospráv souhlasí i část členů Platformy pro transparentní veřejné zakázky a pro jsou i zástupci z řad zprostředkovatelů. Ovšem s výhradami. „Pro menší zadavatele by se tím část obtíží vyřešila, nemají na přípravu bezchybné zadávací dokumentace ani lidi, ani peníze. Ale obávám se, že obecně v našich podmínkách nebude centrální zadávání úspěšné,“ uvádí Lucie Žilková, právnička společnosti Otidea, která se na přípravu zakázek a poradenství specializuje.

Právě úspora na externích agenturách, které pro města soutěže připravují, má přitom starosty motivovat, aby přenechali část nákupů státu. Většina z nich si na velké projekty odborníka najímá. „Je to lepší. Protože zákon o veřejných zakázkách je složitý a lehce se udělá chyba. Nechceme, aby pak přišla kontrola a kus dotace nám sebrala,“ říká Zdeněk Nejdl, starosta Rakovníku. Přes centrální nákupy by obce mohly pořizovat třeba kancelářské nebo hygienické potřeby, IT systémy a techniku nebo propagační materiály. Na složité a specifické zakázky se však takový hromadný nákup uplatnit nedá.

Proto teď ministerstvo chystá, jak samo říká, „příklady dobré praxe“, které chce od podzimu vyvěsit na Portál veřejných zakázek. Vytipovalo si oblasti, ve kterých jsou se zadáváním největší problémy. V praxi to znamená, že během vypsání a realizace takových zakázek se objevuje nejvíce chyb, které pak vedou k různým penále.

„Jedná se o úklidové služby, výměny oken, ostrahu, nákup automobilů a PR služby,“ vypočítává Radka Burketová, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

Od roku 2016 by měl na složité zakázky starostům sloužit Národní elektronický nástroj. Tedy webové rozhraní, které by zadavatele vedlo krok za krokem přes všechno, co je třeba udělat, aby zakázka byla v pořádku. Tím by se měl odbourat hojně zmiňovaný problém, kdy je jeden kontrolor spokojený, ale ten další vidí v projektu chyby.

„U různých kontrol se setkáváme s různými výklady, jak se něco mělo zadat nebo řešit. Potřebujeme jednotné prostředí a jeden výklad,“ uvedla již dříve ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

Četné kontroly čekají starosty zvláště tehdy, když využijí dotace. Interní pravidla jednotlivých fondů bývají mnohem přísnější než zákon o veřejném investování. „Zažili jsme už situaci, kdy zadavatel oznámil výsledky soutěže po podpisu smlouvy o den později, než měl. Přišel o čtvrtinu dotace, i když to na samotnou soutěž nemělo žádný vliv,“ dodává Žilková.

Poradenství, školení, metodiky - vítáme každou pomoc. Kdyby byly u centrálního nákupu výhodné podmínky, určitě ho zvážíme. Zdenka Szukalská starostka Mor. Berouna

 

 

Setkání skupiny expertů Platformy pro transparentní veřejné zakázky

Úterý, 08. červenec 2014

Dovolujeme si pozvat členy expertní skupiny Platformy pro transparentní veřejné zakázky na oficiální setkání, které povede pan Daniel Weinhold.

Schůzka se uskuteční již za týden.

Datum: pondělí 14. července 2014.

Čas: 14:00 – 15:30 hod.

Místo: Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

 

SKANSKA: Připomínky k věcnému záměru zákona o veřejných zakázkách

Úterý, 08. červenec 2014

Z hlediska společnosti Skanska a.s. stávající úprava je přiměřená právnímu prostředí České republiky a neztotožňujeme se s její kritikou pro přílišnou přísnost. Stávající právní úprava umožňuje realizaci veřejných zakázek a zároveň ztěžuje případnou manipulaci při jejich zadávání. I přes důraz nově přijatých směrnic na větší pružnost doporučujeme v českém zachovat stávající principy. Pokud tedy nově přijaté směrnice výslovně členským státům neukládají přijetí liberálnější právní úpravy, navrhujeme, aby byly principy stávající právní úpravy zachovány.

Z pohledu naší dosavadní praxe a zkušeností s veřejnými zakázkami dále sdělujeme naše stanovisko ke třem zásadním oblastem, které by se dle našeho názoru měnit jakkoli v zákoně o veřejných zakázkách neměly.

1. Omezování počtu zájemců v užším řízení a jednacím řízení bez uveřejnění

V rámci věcného návrhu zákona má být opětovně připuštěno omezování počtu uchazečů, a to v případě jednacího řízení bez uveřejnění, což ale s úpravou dalších ustanovení zákona znamená, že by bylo možné provádět ”soutěž” jen mezi několika dle kvalifikace vybranými uchazeči u všech podlimitních zakázek, ve stavebnictví tedy až do výše cca 131,4 mil. Kč.

Doporučujeme ponechat zákaz omezování v současné podobě, neboť toto omezování se v ČR neosvědčilo, protože vedlo k diskriminaci uchazečů a manipulaci s veřejnými zakázkami. Domníváme se, že omezování kvalifikovaných uchazečů ochotných nabídnout danou zakázku je i proti ekonomické logice – omezuje se tím soutěž mezi uchazeči, a vede to tedy ke zvyšování ceny pro zadavatele. Úspora, kterou zadavatel dosáhne tím, že nemusí hodnotit vetší počet nabídek, je diametrálně nižší, než možné snížení ceny. Zadavatel totiž musí i při omezení počtu zájemců posuzovat u všech zájemců jejich kvalifikaci, takže reálně ušetří pouze posuzování nabídkové ceny.

Možnost omezování představuje další prostor pro kreativitu zadavatelů, jak ovlivnit výsledek soutěže. Dle jakého klíče bude omezováno? Počet referencí? Počet kvalifikovaných zaměstnanců? Altmanovo Z-skóre? Soutěž na množství referencí postrádá smysl – o kolik je fundovanější samostatný uchazeč např. se třemi referencemi oproti sdružení čtyř uchazečů, z nichž každý má referenci jednu? Dalším problémem v omezování počtu zájemců je v prakticky automatickém uplatňování spodní hranice počtu zájemců bez ohledu na velikost trhu – pokud je na trhu 6 kvalifikovaných zájemců a omezí se jejich počet na 5, tak to může vést k vytlačování šestého uchazeče z trhu, stejně tak nebezpečný je opačný extrém, když je na trhu 20 kvalifikovaných zájemců a jen 5 se umožní soutěžit. Cílem soutěže mezi uchazeči má být zvýšení konkurenceschopnosti, neustálé rozšiřování okruhu potenciálních uchazečů, ostatně jak bylo již judikováno, a nikoli vytvořit uzavřený počet ”vybraných” uchazečů, kteří disponují příslušnou nejlepší kvalifikací (nejvyšším počtem referencí, zaměstnanců, nejlepším ekonomickým parametrem), což má být kritérium pro omezování uchazečů. Pokud by zadavatelé přistoupili k omezení počtu uchazečů na základě dispozice realizovaných zakázek, dojde tím k efektu, že mezi sebou bude nadále ”soutěži” již jen na počátku referencemi vybraný počet uchazečů, kteří budou nadále v nových zadávacích řízeních získávat další ”významné zakázky”, což ale nebude umožněno těm uchazečům, kteří měli na počátku nižší počet realizovaných zakázek, čímž jim nebude nadále umožněno, aby své portfolio referenčních zakázek rozšířili. Takový postup je však z hlediska efektivity vynakládání veřejných prostředků a zákona, který má principielně umožnit hospodářskou soutěž, naprosto neakceptovatelný.

2. Ekonomická a finanční kvalifikace

Podle návrhu nového zákona má být po určité odmlce tento kvalifikační předpoklad v obdobném rozsahu, jako by dříve, navrácen do zákona.

Ze zkušeností, které v minulosti uchazeči při svých účastech v zadávacích řízeních načerpali, jednoznačně doporučujeme ponechat stávající úpravu, a to přes velikost uchazeče jakým společnost Skanska je. Ekonomické požadavky v minulosti prokázaly, že nemají vypovídací hodnotu a byly velmi často zneužívány pro volbu kritérií vyhovujících jen některým uchazečům, aniž by přitom byl vzat do úvahy skutečný smysl daného kritéria či jeho vypovídací schopnost (viz např. výše uvedené Altmanovo Z-skóre). Jinými slovy při účelově zvolené kvalifikaci lze účinně bránit účasti např. velkým podnikatelům nebo naopak malým podnikatelům a nutí to uchazeče vytvářet účelová sdružení, která v mnoha případech zbytečně zvyšují nabídkové ceny vůči zadavatelům, případně dochází ještě k dalšímu navyšování cen z důvodu značného zúžení okruhu možných dodavatelů, neboť obvyklí konkurenti, kteří mají mezi sebou soutěžit, se z důvodu častého ”nafukování” ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů musí sdružit, aby dosáhli na ty ”správné” hodnoty. O zneužívajícím potenciálu ekonomické kvalifikace svědčí celá řada rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže respektive soudů, která se hodnocením tohoto kvalifikačního předpokladu zabývala.

Rovněž z dosavadní praxe při aplikaci zákona o veřejných zakázkách poté, co byl původní požadavek v této oblasti nahrazen jen čestným prohlášením uchazeče o jeho schopnosti ekonomické a finanční pro splnění dané veřejné zakázky vyplývá, že se tato změna a zmírnění kvalifikačního kritéria žádným zásadním a negativním způsobem neprojevila. Z tohoto důvodu se návrat k původnímu řešení jeví jako účelový, kterým se dal předem ovlivnit okruh potenciálních uchazečů, což je pro dodržení nepsané zásady hospodárnosti a vynakládání veřejných prostředků klíčové. Jak ukázala praxe a následná rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady se staly zásadní pro ”správný” výběr uchazečů v mnoha zadávacích řízeních a jako takové, podstatným způsobem ovlivnily náhled na transparentnost a efektivitu zadávacích řízení v České republice. Navíc, jak je známo, ekonomické a finanční ukazatele, které byly klíčové pro prokazování tohoto kvalifikačního předpokladu, jsou ukazatele vypovídající o určité situaci v minulosti a v žádném případě nevypovídají o aktuální schopnosti a stabilitě uchazeče, přičemž je nutné si i uvědomit, že příslušné ukazatele mohou být, a to naprosto legálně, účelově upravovány k určitému rozhodnému datu, aby následně uspokojili příslušného zadavatele, ovšem s tím, že již následující den je ekonomická situace dotyčného uchazeče zcela jiná.

3. Rušení při jedné nabídce

Z věcného návrhu zákona vyplývá, že Ministerstvo podporuje úpravu stávajícího zákona v tom smyslu, že povinnost rušení zadávacího řízení v případě, kdy zadavateli byla doručena jen jedna nabídka či pro hodnocení nabídek zbyla jen nabídka jediná, má být ze zákona vypuštěna.

Takovýto názor naše společnost jako uchazeč o veřejnou zakázku nesdílíme, neboť vzniklá zákonem popsaná situace je velmi často zaviněna zadavatelem, a to ať už stanovením nepřiměřených požadavků z hlediska kvalifikačních předpokladů, či provedením specifikace předmětu plnění veřejné zakázky, který je stanoven neadekvátně možnostem trhu a nastavuje výhodu velice úzkému okruhu uchazečů, aniž by k tomu byl z hlediska zadavatele relevantní důvod. Zákon o veřejných zakázkách umožňuje zadavateli za jasně daných pravidel použití jednacího řízení bez uveřejnění, a to pro případy, kdy je zcela přiměřené, právě s ohledem na specifikum předmětného plnění, aby byl osloven uchazeč jediný, či velmi úzký okruh uchazečů. Podporujeme tedy řešení, aby v případě oprávněnosti bylo použito jednací řízení bez uveřejnění a v případě, že k tomuto kroku není zadavatel oprávněn, použil transparentnější způsob zadávacího procesu (s mírnějšími kvalifikačními požadavky), a pokud nastane situace, kdy zadavateli bude doručena nabídka jen jedna, či by měla být hodnocena jen nabídka jediná, aby byl zadavatel nucen zadávací řízení ještě jednou opakovat. Důvodem by mělo být zajištění větší konkurence a přehodnocení všech požadavků zadavatele, zda nedošlo k neúměrnému „pokřivení“ zadávacích podmínek, což mohlo vést k malému množství nabídek či relevantních nabídek zbylých pro hodnocení. Současně budou mít ostatní uchazeči opakovaně možnost „veřejné kontroly“ při novém zadávacím řízení.

Jan Leščinský

 

Malé zakázky na jednom webu

Pondělí, 07. červenec 2014

Autor: Kateřina Surmanová

Pavel Korda si každý den na pár minut sedne k internetu a projede si Úřední nástěnku. Stavař z Velkých Hydčic na Klatovsku se dívá, jestli nenajde veřejnou zakázku pro svoji malou firmu. Na rozdíl od velkých zakázek totiž ty podlimitní nemusejí být v centrálním věstníku a starostové je vyvěšují jen na obecní weby. „Na to, abych je všechny procházel sám, nemám čas. Zatím je práce dost, ale průběžně web sleduju. Až se tam objeví něco hodně blízko mého revíru, šmátnu po tom,“ říká živnostník, jehož firma podniká už dvaadvacet let.

S nápadem shromažďovat (malé zakázky na jednom webu) přišla firma B2M, která se specializuje na on-linové sjednávání byznysu. Ke dnešnímu dni si jich tu mohou živnostníci projít skoro sto šedesát tisíc. Od dodávky odpadkových košů do brněnských ulic až třeba po rekonstrukci vodoléčebného areálu na Mostecku. „Díky kombinaci speciálního softwaru a lidské práce dokážeme vyhledat zakázky, které nejsou zveřejňovány v souhrnných věstnících,“ vysvětluje Otto Kočí, který za projekt zodpovídá.

Malé a podlimitní zakázky jsou takové, které u stavebních prací nepřesahují cenu šesti milionů a u dodávek a služeb dva miliony. Právě na takové mají šanci dosáhnout i menší firmy, které jinak plní roli subdodavatelů u velkých projektů. Na rozdíl od těch však nebez -existuje jedno místo, kde by se daly všechny drobnější veřejné investice najít. Podnikatelé za přístup na „nástěnku“ zaplatí zhruba čtyři tisíce měsíčně. Pokud během roku nevyužijí ani jednu nabídku, dostanou své peníze zpátky.

Starostové se zároveň nemusejí bát, že by se jim s podstřelenými cenami hlásili zájemci z druhé strany republiky. V drtivé většině vypsaných podlimitních (i nadlimitních) zakázek je rozhodujícím kritériem nejnižší nabídnutá cena a po započtení nákladů na dojíždění by se podnikatelům taková výprava nevyplatila.

Podnikatelé ovšem mohou narazit na jiný problém, když se o veřejné peníze začnou ucházet, a to na to, že se někdy jedná o zakázku šitou na míru nebo předdomluvený byznys. „Bývá to podvod. Jen nachystáte rozpočet a někomu děláte křoví. V rámci výběrového řízení se stejně nedokážeme prosadit,“ zhodnotil své zkušenosti Jaromír Horbal, který dělá zednické a stavební práce na Opavsku.

Podobné praktiky by mohl omezit povinný registr smluv, který má sněmovna schvalovat na mimořádné schůzi v červenci. Všechny smlouvy by musely obce vyvěšovat na internet a bylo by vidět, jestli veřejné peníze netečou pořád stejným směrem. „Líbí se mi na tom ta posílená možnost veřejné kontroly. Pokud bude obec zadávat pořád stejnému dodavateli, můžete si to snadno dohledat,“ zhodnotila již dříve Věra Jourová (ANO), ministryně pro místní rozvoj. Velká část poslanců je však proti registru.