Novinky

V kauze oprav armádních objektů může ve vězení skončit 18 lidí (ČT24)

Čtvrtek, 18. prosinec 2014

Až 18 lidí může stanout před soudem kvůli kauze údajné manipulace tendrů na opravy vojenských objektů za desítky milionů korun. Jejich obžalobu navrhla v těchto dnech protikorupční policie. Dnes o tom informoval mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej. Podle mluvčí dozorujícího státního zastupitelství Štěpánky Zenklové je skupina podezřelá z pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě, podvodu a porušování povinnosti při správě veřejného majetku a podvodu. Nejpřísnější sazba je až deset let vězení.

Případ manipulace tendrů se týká veřejných zakázek ve stavebnictví u Vojenské ubytovací a stavební správy Praha, tedy organizace, jež spadá pod ministerstvo obrany. Podle dostupných informací nelze říci, zda jsou mezi obviněnými zaměstnanci ministerstva obrany nebo někdo jiný. Policie ani pražské městské státní zastupitelství k případu zatím nechtějí zveřejňovat podrobnosti. "V tuto chvíli se k tomu nebudeme vyjadřovat, protože není rozhodnuto, jestli bude obžaloba podána. Státní zástupce zatím případ studuje," vysvětlila Zenklová.

O kauze před nedávnem psal deník Mladá fronta DNES (MfD), podle jehož zjištění měli detektivové v roce 2011 začít se stíháním někdejšího šéfa úřadu pro dohled nad akvizicemi ministerstva obrany Romana Hoštu. Ve funkci působil v době úřadování bývalého ministra obrany Martina Bartáka. Hoštův podpis údajně figuruje ve třech tendrech na renovace vojenských ubytoven a bytových domů v Chotusicích, Táboře a Kozlově.

Mezi dalšími stíhanými by prý mohli být tehdejší Hoštovi podřízení, kteří měli soutěže mezi lety 2008 až 2010 údajně zmanipulovat. Policie také podle MfD stíhá podnikatele. Hošta již dříve uvedl, že o okolnostech zakázek nevěděl a spojování aféry s ním je nesmyslné. Z funkce jej odvolal v roce 2010 ministr obrany Alexandr Vondra.

 

Ke změnám v základní kvalifikaci nedochází (Portál MMR o veřejných zakázkách a koncesích)

Středa, 17. prosinec 2014

Dne 1. ledna 2015 měla nabýt účinnosti novelizace zákona o veřejných zakázkách, která by změnila právní úpravu základních kvalifikačních předpokladů. Důvodem změny mělo být zřízení jednotného inkasního místa. Jelikož se tento projekt nespouští, nedochází ani ke změně zákona o veřejných zakázkách.

Již od roku 2011 se očekávaly změny v prokazování základních kvalifikačních předpokladů, které měly nabýt účinnosti od začátku roku 2015. V této době došlo k posunu v právní úpravě soukromého a daňového práva, což by mělo za následek, že zřízení jednotného inkasního místa by nebylo bezproblémové.

V zájmu odstranění hrozby nejasností byl v roce 2014 přijat zákon č. 267/2014 Sb., který mění daňové zákony a související předpisy. Tímto zákonem byla mnohá právní úprava související se zřízením jednotného inkasního místa zrušena. Došlo tak k naplnění jednoho ze záměrů vlády ČR, který je vyjádřen v Koaliční smlouvě. Zjednodušování administrativy v této oblasti se bude dále analyzovat a se zavedením do právního řádu počítá Ministerstvo financí až v rámci změn připravovaných k začátku roku 2016. Na zákon o veřejných zakázkách má tento nový předpis vliv takový, že zrušil novelizaci zákona o veřejných zakázkách, která měla nabýt účinnosti 1. 1. 2015. Ke změnám v základní kvalifikaci tedy nedojde.

 

 

Šiška a Hojer z ministerstva práce opět stanuli před soudem (ČTK)

Středa, 17. prosinec 2014

Někdejší první náměstek ministerstva práce Vladimír Šiška i bývalý šéf tamního odboru informatiky Milan Hojer dnes u pražského městského soudu zopakovali, že necítí vinu v kauze údajného úplatku ve formě přidělení veřejné zakázky pro firmu OKsystem. Soud je původně za vydírání poslal na šest a pět let do vězení. Odvolací soud ale tento rozsudek zrušil, a soud se tak musí případem zabývat znovu.

Kvůli Šiškovu stíhání rezignoval v říjnu 2012 jeho nadřízený, ministr Jaromír Drábek (TOP 09).

Softwarová společnost OKsystem pro ministerstvo práce dlouhodobě zajišťovala čtyři rozsáhlé informační systémy. Ministerstvo se však v roce 2011 bez vypsání výběrového řízení dohodlo s jiným dodavatelem - společností Fujitsu Technology Solutions. OKsystem v tom spatřoval rozpor se zákonem o veřejných zakázkách, a proto se obrátil na antimonopolní úřad.

Šiška a Hojer podle spisu žádali od jednatele firmy OKsystem stažení stížnosti na ministerstvo u antimonopolního úřadu, za což měla firma získat zakázku v hodnotě nejméně 100 milionů korun. V opačném případě by prý zakázku nedostala. Jednatel firmy jejich postup ohlásil policii.

Bývalí vysoce postavení úředníci ministerstva dnes odmítli, že by se snažili počítačovou firmu vydírat nebo podplácet. Prohlásili, že mají čisté svědomí.

Podle Šišky se s firmou vyjednávalo, aby se urovnaly vztahy mezi ministerstvem a společností, jež se snažila stížností uhájit postavení monopolního dodavatele systémů pro ministerstvo. "To jednání jsem považoval za velmi standardní," řekl Šiška. Hojer zase uvedl, že pouze plnil své pracovní úkoly. Jednatel firmy Martin Procházka ale jejich chování při obchodních jednáních dnes před soudem označil za nepřiměřený nátlak nebo vydírání.

Obžaloba Šišku s Hojerem viní ze zneužití pravomoci úřední osoby a z podplacení formou přidělení veřejné zakázky, za což jim hrozí pět až 12 let vězení. Soud původně jejich jednání přehodnotil na vydírání, u kterého je stejná trestní sazba. Pražský vrchní soud vrátil případ k novému projednání, protože městský soud na překvalifikování případu obžalované včas neupozornil u dřívějšího procesu a ti se pak podle toho nemohli hájit.

Soud se při novém projednání případu musí také více zabývat tím, jaká škoda údajně vznikla. Vyčíslit ji musí do příštího jednání firma OKsystem. Procházka si dnes vzniklou škodu netroufl odhadovat. Uvedl ale, že firmu v období, kdy přišla o zakázku na ministerstvu, opustilo zhruba 50 z 250 zaměstnanců. Soud bude pokračovat 18. února.

 

 

Miliardový tendr Lesů ČR vyhrál Babišův Uniles (Aktuálně.cz)

Středa, 17. prosinec 2014

Celkem se soutěžilo o 33 kontraktů pokrývajících asi pětinu lesů podniku. Opoziční politici výsledek zpochybňují.

Vítězem miliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva od roku 2015 je společnost Uniles ze skupiny Agrofert ministra financí a šéfa hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Z 30 dosud uzavřených smluv na jednotlivých územních jednotkách má Uniles podepsáno osm smluv.

Celkem se soutěžilo o 33 kontraktů pokrývajících asi pětinu lesů podniku. Uvedl to ve středu mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. LČR patří polovina lesů v zemi.

Za Babišovým Unilesem se umístily se čtyřmi kontrakty společnosti Petra, Kloboucká lesní a LST. Celkem si kontrakty zatím rozdělilo 11 subjektů. Lesy ČR podepisovaly smlouvy výhradně s vítězi tendrů. "Naším cílem je vyhnout se jakémukoliv podezření z korupce či spekulacím o průběhu tendrů," uvedl k tomu generální ředitel LČR Daniel Szórád.

Úspěch Babišovy společnosti přesto dnes kriticky komentovaly opoziční strany. Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury je vítězství firmy Uniles dalším příkladem kolosálního střetu zájmů. "V normálně fungující demokratické zemi by bylo něco takového nepředstavitelné," uvedl v prohlášení pro ČTK

"Bože, to je překvapení!! Kdo by to byl řekl?? Konečně se nekrade a veřejné zakázky jsou transparentní. Ano, bude líp. Agrofertu určitě...," napsal k tomu na Facebooku první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Vše se stihne

Ještě jednu smlouvu by LČR měly podepsat tento týden. Na zbývající dvě dosud nepodepsané části veřejné zakázky podali účastníci tendru námitky. Lesy ČR námitky odmítly a stěžovatelé se obrátili na antimonopolní úřad. "Termín uzavření smluv pro tyto dvě části tedy závisí na dalším postupu ÚOHS," uvedl Boublík. Podle informací ČTK na dvou námitkami napadených jednotkách vyhrály Uniles a LST. Pro Uniles představují vyhrané jednotky potenciální roční těžbu asi 300 000 metrů krychlových dřeva.

Lesy ČR odmítly obavy některých subjektů a lidí z lesnického a dřevařského sektoru, že v podepisování smluv má podnik velký časový skluz. "Práce ve spravovaných lesních porostech tak budou v těch lokalitách, které jsou předmětem dané veřejné zakázky, v novém roce bez přerušení kontinuálně pokračovat," uvedl Szórád. Obavy z průtahů při podpisu smluv a nedostatku dřeva na začátku roku nedávno v MF Dnes vyslovila Zdeňka Besedová ze Společenstva dřevozpracujících podniků.

Při tendru, který byl vypsán v červenci, se na 27 jednotkách soutěžila takzvaná komplexní zakázka na lesnické práce, těžbu a prodej dřeva na léta 2015 až 2019. Na další tři jednotky LČR zkušebně vypsaly tendr, kde se na dobu jednoho roku odděleně vypsaly soutěže jen pěstební práce a jen na těžební práce s prodejem dříví. Předpokládaná cena soutěžených lesnických prací byla asi dvě miliardy korun. Do tzv. velkého tendru 2015+ a do jednoročních tendrů přišlo Lesům ČR 277 nabídek od 37 firem. Pouze tendru 2015+ se účastnilo 33 firem, které dohromady daly 235 nabídek.

Pětiletý tendr 2015+ navazuje na tendry 2014+ a 2013+, při nichž se soutěžilo o práce vždy zhruba na pětině území státních lesů. Výjimkou byla soutěž o celé území v tendru 2012+, kdy Lesy ČR zavedly takzvaný senátní cyklus, při němž se každý rok soutěží o pětinu území. V loňském tendru 2014+ byla nejúspěšnější Stora Enso Wood Products Ždírec, která zvítězila na šesti jednotkách, za ní byla firma PROGLES s pěti kontrakty.

Lesy ČR do konce října vytvořily hrubý zisk 5,65 miliardy korun, celoročně plánují rekordní zisk 5,68 miliardy korun. Těžba by měla letos dosáhnout 8,017 milionu metrů krychlových po loňských 8,04 milionu metrů krychlových. Většinu lesnických a těžebních prací v lesích podniku na základě soutěží dělají soukromé firmy.

 

 

 

Iniciativa podala podnět k prošetření ministerské zakázky: Loterii bez hazardu se nezdá objektivita studie za čtvrt milionu (Krajské listy)

Středa, 17. prosinec 2014

Podnět k prošetření ministerské zakázky podala iniciativa Loterie bez hazardu. Obrátila se k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v souvislosti se zveřejněnou studií, mapující společenské náklady na hazardní hraní v České republice.

Již dříve zástupci iniciativy uvedli, že zvažují též podání trestního oznámení. Důvodem je fakt, že studie za čtvrt milionu korun neodpovídá pravidlům veřejné soutěže ani původnímu zadání. Na tento fakt opakovaně poukázali i provozovatelé loterií.

„Jsem skutečně zvědavá na to, jak se Úřad k celé záležitosti postaví. Na první pohled je totiž patrné, že studie není objektivní. Už nechceme jen nečinně přihlížet tomu, jak dochází k cílené diskriminaci a očerňování legálního podnikání jen kvůli vlně populismu, která v posledních měsících zasáhla Česko. Vždyť loterní firmy poskytují zaměstnání desítkám tisíc lidí, což je nepochybně obrovským společenským přínosem. Jenže studie bohužel i tento fakt záměrně vynechala,“ uvedla předsedkyně iniciativy Jarmila Novotná důvod, proč má zájem o to, aby byla zakázka důkladně prošetřena.

Studii nepsali ekonomové

Zaměstnancům v loterním průmyslu přitom nejvíce vadí, že studie, která má být podkladem pro tvorbu nového zákona, je především ekonomická a přesto ji nevytvářeli odborníci – tedy ekonomové, ale lékaři, kteří se v oblasti financí nemohou správně orientovat. Největší problém ale iniciativa spatřuje v tom, že studie, která měla mapovat náklady i výnosy spojené s provozem loterií, se ve skutečnosti věnuje pouze společenským nákladům a výnosy ve výši více než 8 miliard korun opomíjí.

Obdobného názoru je Sdružení provozovatelů loterních systémů SPELOS, podle něhož studie pracuje pouze s náklady, zcela opomenuty zůstaly záměrně výnosy z provozu loterií, které jen v případě státního rozpočtu činí až 8 miliard ročně. „Obsah ani závěry studie dle našeho názoru nekorespondují s původním zadáním veřejné zakázky, která měla počítat i s výnosy, ani s obsahem materiálů, z nichž studie vychází. Tento fakt potvrzují i odborníci z renomovaného znaleckého ústavu BDO, podle něhož by bylo důvodné očekávat kalkulaci výše výnosů z hazardního hraní do veřejných rozpočtů ČR,“ uvedl Petr Vrzáň, prezident SPELOS.

Už bylo dost populismu

Ministerstvo se proti nařčení okamžitě ohradilo. Studie, jejíž výsledky potvrdila i oponentura, je podle náměstka Ondřeje Závodského zcela v pořádku. „Smyslem trestního oznámení je zdiskreditovat z našeho hlediska nezpochybnitelnou odbornost studie a zastřít skutečný fakt, jaké jsou výdaje (na odstraňování následků hazardu) v naší zemi zpochybňováním největších odborníků u nás," doplnil Závodský.

Ve studii, která státní rozpočet vyšla přibližně na čtvrt milionu korun, je však podle kritiků dokonce výslovně uvedeno, že výnosy z hazardního hraní nebyly v rámci zpracování studie analyzovány. „Už máme opravdu dost populismu. Politici, kteří se rozhodli postavit svou kariéru na boji proti loteriím, si musí uvědomit, že je třeba dávat lidem objektivní informace. Není přece možné, aby vznikaly studie a analýzy účelově a „na zakázku“. Veřejnost nemůže být donekonečna obelhávána nebo zásobována polopravdami,“ uzavírá Novotná.